Prohlášení účastníků semináře
Přírodě blízké hospodaření – po 10 letech ve stopách semináře na majetku obce Kryštofovo Údolí konaného 21. 9. 2018
k problematice nadměrného poškozování lesa spárkatou zvěří
Jako účastníci semináře shodně vyjadřujeme nutnost řešit dlouhodobě přetrvávající, nepřiměřeně vysoké početní stavy spárkaté zvěře, které působí neúnosné škody na lesních porostech.
Poškození spárkatou zvěří zásadním způsobem limituje výskyt a odrůstání přirozené obnovy většiny listnatých dřevin a jedle. Přirozená obnova je přitom z biologického hlediska jednoznačně nejvhodnější.
Umělá obnova (výsadby) jedle bělokoré nejsou myslitelné bez ochrany oplocením, stejně jako výsadby dalších málo zastoupených nebo chybějících, ale žádoucích dřevin (např. duby, jilmy, lípy, …).
Vlastnící lesů jsou tak nuceni vynakládat neúměrně vysoké náklady na jejich ochranu. Plošný podíl nutné ochrany proti škodám působeným zvěří několikanásobně překračuje jejich zákonnou povinnost (1 % výměry).
Dlouhodobě neuspokojivý rozsah poškození lesa zvěří dokládají opakované, a státem nákladně financované Inventarizace škod zvěří (IŠZ) i Národní inventarizace lesů (NIL).
Myslivecké statistiky zároveň prokazují stále narůstající početnost spárkaté zvěře také na republikové úrovni.
Podle krajské statistiky je na území Libereckého kraje lovena například jelení zvěř každoročně v rozsahu více než 2násobku normovaného stavu, dančí zvěř více než 1,5násobku, mufloní zvěř zhruba ve výši normovaného stavu a srnčí zvěř ve výši 0,7násobku normovaného stavu. Stavy spárkaté zvěře přitom neklesají, což dává tušit její skutečnou početnost. Tato situace přitom v Libereckém kraji trvá již minimálně dvacet let.
Problematika nadměrných stavů spárkaté zvěře a jí způsobovaného neúměrného poškození lesů byla též jedním z klíčových témat Národního lesnického programu II (NLP II), řešeného klíčovou akcí č. 11. Toto téma se zároveň prolínalo i několika dalšími ekonomickými i environmentálními klíčovými akcemi. Jednoznačným doporučením vzešlým z NLP II bylo změnit mysliveckou legislativu.
Současně platná legislativa se po celou dobu její účinnosti projevila jako zcela nefunkční. Stát není schopen veřejný zájem na rovnováze mezi zvěří a prostředím, potažmo lesem, ani kontrolovat, ani vynutit. Státní správa na všech úrovních včetně té vrcholné neplní svou funkci a nemá v rukou efektivní nástroje pro řešení situace.
V kontextu probíhající změny klimatu a rozvíjející se lesní kalamity nevídaného rozsahu je zásadní změna přístupu státu nanejvýš aktuální. Zvyšování druhové pestrosti lesů jako základního adaptačního opatření, ani obnova kalamitních holin není při současné početnosti zvěře a míře poškození možná.
Je ohrožena samotná existence lesa s dalekosáhlými důsledky na stabilitu krajiny včetně jejího vodního režimu, klimatické funkce, funkce půdoochranné, rekreační a dalších.
Vyzýváme proto odpovědné státní činitele, aby neprodleně přijali skutečně účinná opatření, jimiž bude dosaženo nápravy výše popsaného stavu.
Leave a Reply